Vojenská posádka - nastoupená rota. Velící důstojník: "Pooozor! Tamhleten malej bílej vzadu, vy jste nešlysel rozkaz?" Vojáci: "Ale to je patník!" Velící důstojník: "NA JMÉNO JSEM SE NEPTAL!"
Mladík vrazil u obvodu do stolu, u kterého seděla komise."Neschopen, je slepý." Mladík se nehýbal. Lékař:"Mimoto je hluchý." Mladík stál jako sloup, konečně ze sebe vypraví:"já chci být vojákem! Chci sloužit císaři pánu!" lékař:"Navždy neschopen, protože je ke všemu také blbý!"
"Kapitáne, kde je vojín Průkazka?" "Právě vyskočil z letadla!" "A co ten padák?" "Ten nechal tady, prý ho příšerně tlačil do zad!"
Chlápek se vytahoval před kamarádem, že jeho sestra se přestrojila za chlapa a šla jako dobrovolník do armády. Kamarád se diví: "Hele, ale to se s nima musí i sprchovat, převlíkat a všechno, ne?" - "No, to jo." - "A to na to nepřijdou?" - "Přijdou... ale myslíš, že to někdo řekne?"
Důstojník české armády se vypravil na ryby. Na břehu rozbalil nádobíčko, otevřel pikslu se žížalami a zavelel: "Potřebuji dobrovolníka! Kdo se hlásí, ať vystoupí krok vpřed."
V kupé vlaku jedou: voják, důstojník a matka s dcerou. Vlak vjede do tunelu. Ozve se mlasknutí polibku a pak hrozná facka. Důstojník si myslí: "Voják si užívá a mně za to fackují." Matka si myslí: "To mám ale slušně vychovanou dceru. Vojáček ji políbil a ona mu vrazila facku." Dcera si myslí: "Kdyby ten voják nebyl takové dřevo, tak si mě nemůže splést s matkou." A voják si myslí: "Až příště vjedeme do tunelu, tak zase mlasknu a střelím mu ještě větší."
"Co učiníte, když zazní povel k útoku?" ptá se generál na inspekci vojáka. "Stoupnu si stranou, abych nepřekážel!"
Před odvodní komisi přijde branec, kterému se na vojnu vůbec nechce: "Já mám tuberkulózu!" - "To nic není. Soudruh Zápotocký měl také tuberkulózu, a co všechno dokázal! Schopen, odvést!" Druhý branec to také zkouší: "Mám ploché nohy!" - "To nic není. Soudruh Gottwald měl také ploché nohy, a co všechno vykonal pro vlast! Schopen, odvést!" Třetí mladík před komisí praví: "Já jsem blbý!" Vojenský lékař se do věci vloží: "Nepřirovnávat! Odvést!"
Vojáček ze sibiřské posádky dostal týdenní opušťák, tři dny jel na lyžích domů, den doma pobyl a tři dny zas usilovně lyžoval ke své jednotce. Z báglu vytáhnul láhev samohonky a povídá: "Kdo uhodne, co jsem udělal jako první, když jsem přijel domů, dostane tuhle flašku." "Použils ženu?" otáže se Ivan. "Flaška je tvoje. A co jsem udělal jako druhé?" "Použils ženu?" zkouší to Saša. "Správně." I Saša dostal láhev. Vojáček loví v batohu a na stůl staví třetí flašku: "Ta je pro toho, kdo uhodne, co jsem udělal jako třetí." "Použils ženu," s jistotou prohlásí Serjoža. "Kdepak - sundal jsem si lyže.!"
Jdou dva plukovníci po městě a uvidí pěknou ženskou. "Zprcáme ji?" navrhne ten první. Druhý na to: "Jo, ale za co?"
Když jsem byl malý maminka mi říkávala: Papej chlapečku, papej, aby si vyrostl a vzali tě na vojnu. A já vůl žral a žral.
Velitel roty: "Vojáci, kdo je blbej, ať si koupí zápisník... Já mám tři."
Leželi vysoko v alpských horách na italské frontě. Zdravotnímu personálu přinášeli léky zvláště cvičení mezci v bednách zavěšených na bodcích. Šrapnel jednou nešťastnou náhodou dopadl na obvaziště. Telegrafovali úak do blízkého tábora:"Potřebujeme ihned nového lékaře a mezka!"Druhý den došla odpověď."Lékaře nemáme posíláme dva mezky!"
Co je vojna?... Vojna je řada za sebou následujících průserů, přerušovaných basou.
Důstojník se ptá vojáka: "Řeknětemi, měl jste někdy angínu?" Voják na to odpoví: "Bohužel, při dobré vůli si jména všech děvčat nepamatuji."
Nový příslušník paradesantní jednotky se chystá ke svému prvnímu seskoku. Pečlivě si projde své poznámky ze školení: 1) vyskočit z letadla 2) počítat do 20 a zatáhnout za levou šňůrku 3) neotevře-li se padák, zatáhnout za pravou šňůrku 4) pokud se stále neotevře padák, zatáhnout za obě šňůrky najednou 5) po doskoku vyhledat transportér a hlásit se veliteli Voják vyskočí, počítá, zatáhne za levou šňůrku - a nic. Po chvíli zatáhne za pravou, stejný výsledek. Znejistí, zatáhne za obě a pořád nic. Rozezlený voják se podívá do příručky a zařve: "Jestli tam dole nebude čekat ten transportér, tak mě teda pěkně naštvou!"
Komando chytne v lese jednoho partyzána a hned si ho odvezou do města k výslechu. "Kde máte skrýš ty bastarde." "Neřeknu." "To bych ti neradil, protože ti jinak usekneme nohu." "Radši nohu uřezat, než prásknout své kamarády." "Dobře, budiž po tvém." A sek a noha v čudu. "Tak co partyzáne, je ti fajn?" Partyzán řve: "Ježiši, to je bolest, radši vám to řeknu, ať mi neuseknete i tu druhou." Tak jim všechno řekne, popíše jim místo v lese, kde mají skrýš. Komando se vrátí za půl dne s tím, že nic nenašli a že partyzán lhal. Tak ho jdou znova vyslýchat. "Hele ty spratku, tys nám lhal." "A co sis myslel ty fašistická bestie?" "Tak jak chceš, usekněte mu i tu druhou nohu." Sek. A i druhá noha je mimo dosah majitele. "Vidíš, vidíš partyzáne. Lež má krátké nohy."
Velitel hřímá před nastoupenou jednotkou: "Vojáci! Pamatujte si, že ve vzduchu není jenom dusík a kyslík, ale i vzácné plyny, jako heligon, aragon, paragon a další!" Vojáci se samozřejmě dají do smíchu. Velitel se rozzuří a zařve: "Soudruzi, já to vědět nemusím, já nejsem meteorolog, já jsem chemik!"
Sedí voják na pařezu a cucá patronu. Najednou patrona bouchne a roztrhne mu pusu od ucha k uchu. Přijde druhý voják a říká: Ty blbe, ty se tomu směje, ale mohlo tě to zabit!
Velitel: "Vojáci, kdo má rád těžkou hudbu ať vystoupí z řady." Vystoupili čtyři. Velitel: "Dóbře, vynesete klavír na čtvrtý poschodí."
Voják Novák dostal telegram, že mu zemřel otec. Jeho velitel dostal příkaz mu to taktně oznámit. Nechal nastoupit útvar a velí: "Komu žije otec, dva kroky dopředu!... Novák, co se sem cpete!"
Velitel si nechá nastoupit rotu a ptá se: "Vojáci, nyní mi všichni řeknete, jak se sexuálně uspokojujete, když zde na vojně nejsou žádné ženy!" Přistoupí k prvnímu a povídá: "Jméno a jak to děláte?" Voják: "Rotný Havlát, no já mrdám čutoru." Velitel si to zapíše do notesu, jde k dalšímu. "Rotný Bezouška, já taky mrdám čutoru..." Velitel si to opět poznamená a diví se, jak z ní potom mohou pít, ale jde dál. Předstoupí k dalšímu vojákovi, menšího vzrůstu a ptá se i jeho. "Vojín Čutora..."
Když má voják čistit pušku, hledí na ni bezradně, ale s dívkou na lavičce umí cvičit bezvadně.
Vojína převedli do pomocného zemědělského hospodářství. Staral se o prasata, koně a další zvířátka. Jednou přišel na kontrolu velitel útvaru a vyčítal vojínovi, že se o koně špatně stará. "Pane podplukovníku," brání se voják, "vždyť tomu koňovi vůbec nic nechybí!" "Hm, to je fakt," povzdychne si velitel, "žebra má všechny."
Jdou vojáci do divadla na Prodanou nevěstu a každý nese dárek. Jejich velitel začne řvát:"Na co s sebou sakra taháte ty dárky! Dyť je to opera!"Jeden vojak se nakloní k druhemu a šeptá mu:"Hmm, teď je chytrej, ale když jsme šli na Labutí jezero, tak nesl největší pytel s chlebem."
Z partyzánského deníku: První den jsme měli mýtinu my. Druhý den ji obklíčili Němci. Třetí den jsme měli mýtinu opět my. Další den ji ukořistili Němci. Pátý den jsme získali mýtinu opět my. Šestý den prišel hajný a vyhnal nás všechny.
Víte, proč nemůže probíhat vojenský výcvik na Marsu? Protože nemůže velitel zavelet „K zemi“!
Velitel pošle Anderse hlídat před kasárny, když musí odjet. Když se velitel vrátí, vedou spolu tento rozhovor: Velitel: "Tak, co s stalo, když jsem tu nebyl?" "Nic, co by bylo. Lopatu jsem zlomil." "Jakou lopatu?" "To když jsem psa zakopával." "Jakého psa?" "Toho, co hasiči přejeli." Jaký hasiči, proboha?" "No, muniční sklad vybuchl." "A proč mi to, ty vole, říkáš až teď?" "To aby jste se nazastřelil jako pan major."
Přijde do kasáren dopis, že vojínu Novákovi umřel otec. Velitel jednotky dostal rozkaz nějak opatrně mu to oznámit, protože vojín Novák je taková jemná duše. Velitel tedy nechá nastoupit jednotku do řady a zařve: "Všichni, kdo mají otce, krok vpřed - Novák, kam se cpete!?"
Potkají se dva kamaradi z valky a vzpominaji ne sveho kamarada ktery je zachranil pred tankem. Hele pamatujes jak skočil pod ten tank s granátem a přitom řval za stranu a za lidi? Ale Pepo on neřval za stranu a za lidi, ale ZASRANÉ NALEDI!
V koncentračním táboře si nechá dozorce nastoupit vězně. Na dvoře je studna. Vezme prvního vězně a přikáže "Upaž". Uchopí ho, hodí do studny a podívá se za ním. Dalšímu přikáže "Předpaž". Opět ho uchopí, hodí do studny a sleduje dopad. Tak to jde celé odpoledne. Večer se vykloní manželka z okna a volá: "Osvalde, až dohraješ ten tetris, přijď na večeři!"
Tatínku, chci, aby slůňátka běžela..." - žadoní děvčátko. "Už to nejde, slůňátka jsou moc unavena." - odpovídá otec, plukovník. "Ale tati, aspoň chvilku..." "Vždyť říkám, že jsou unavena, už nemohou běžet." "Tatínku, alespoň takhle malinkou chvilinku..." "No tak dobře." Plukovník se vykloní z auta a volá dozadu: "Roto, na můj povel, masky nasadit, poklusem v klus!"
V kupé vlaku jedou: voják, lampasák a matka s dcerou. Vlak vjede do tunelu. Ozve se mlasknutí polibku a pak hrozná facka. Lampasák si myslí: "Voják si užívá a mě za to fackují." Matka si myslí: "To mám ale slušně vychovanou dceru." Dcera si myslí: "Kdyby ten voják nebyl takové dřevo, tak si mě nemůže splést s matkou." Voják si myslí: "Až příště vjedeme do tunelu, tak zase mlasknu a střelím mu ještě větší."
Interview s rolníkem, který sestřelil americký vrtulník Apache:- Letěl mi nad hlavou. Zamířil jsem, vystřelil a sundal ho. Vzápětí letěl další. Zamířil jsem, vystřelil a sundal i toho. Pak mi ale došly náboje, a vrtulníky pořád lítaly a lítaly...
"Pane veliteli, voják Pavlak vyskočil bez padáku!" "Už zase?"
"Dědecku, vypravej mi sve zazitky z valky!" "Chlapce, to byla opravdova hruza. Ani se mi o tom nechce mluvit. Rano jsme tam byli ja, ceta ktere jsem velel a asi stovka partyzanu. Cely den se strilelo a strilelo a vecer jsme byli nazivu jen ja a moje ceta. Druhy den prisli novi partyzani, zase se cely den strilelo a strilelo a zase jsme vecer byli nazivu jen ja a moje ceta. A tak to chodilo celou valku." "Pani, dedecku, vy jste ale byli hrdinove! A co to bylo za cetu, ktere jsi velel?" "Popravci..."
Raketová základna, nastoupení vojáci v pozoru před velitelem. Vrchní velitel základny: "Vy blbouni omezený, který z vás zmáčkl to červený tlačítko?" Ticho jako v hrobě "Ptám se ještě jednou, kdo zmáčkl to tlačítko, ať se okamžitě přizná!" žádná odpověď, nikdo se nehlásí. "Tak ten, co to zmáčkl se nechce přiznat... hmmm, no co se dělat, čert vem Filipíny..."
Povídá velitel vojákovi před odchodem na dovolenou: „A neproveďte žádnou hloupost!“ „Provedu!“
Velitel: "Vojáci, dnes večer jdeme na Figarovu svatbu, doufám, že se slušně obléknete." Večer nastoupená rota, všichni v obleku a vojín Novák má v ruce květinu a dárek (přece nepůjde na svatbu s prázdnou, že?). Jak to vidí velitel začne na něj křičet: "Vy jste debil vojíne Nováku. Vždyť Figarova svatba je opera." Vtom do Nováka zezadu strčí mázák Tonda a povídá mu: "Nic si z toho nedělej, teď dělá chytrýho, ale když jsme měli jít na Labutí jezero, přišel s prutem a v holínkách..."
Do zákopu se dvěma vojáky vletí granát a tomu jednomu to utrhne nohu a tomu druhému to roztrhne hubu od ucha k uchu. Ten s tou utrženou nohou povídá tomu s roztrženou hubou: "Ty vole, ty se směješ, ale mohlo nás to zabit!"
Jdou dva vojáci po poli, jeden z nich šlápne na minu a roztrhne mu to hubu od ucha k uchu. Druhý voják povídá: "Čemu se tlemíš, ty debile? Vždyť nás to mohlo zabít."
Velitel útvaru při ranním rozvodu do zaměstnání oznamuje:
"Jak víte vojáci, dnes, jakožto pravidelně každý měsíc bude provedena výměna prádla. Nyní přečtu postup, jak bude výměna probíhat: Vojín Novák si vymění prádlo s vojínem Dvořákem, svobodník Pospíšil s desátníkem Krátkým..."
Vojáček z daleké sibiřské posádky dostal týdenní opušťák, tři dny jel usilovně na lyžích domů, den pobyl doma a zase tři dny mastil na lyžích zpět k útvaru. Z báglu vytáhl láhev vodky a povídá: "Kdo první uhodne, co jsem udělal jako první, když jsem přijel domů, dostane tuhle flašku!"
"Použils ženu?" otáže se Ivan.
"Flaška je tvoje. A co jsem uděl jako druhé?"
"Použils ženu?" zkouší to Saša.
"Správně." I Saša dostal flašku.
Vojáček zaloví v batohu a vytáhne třetí láhev. "Ta je pro toho, kdo uhádne, co jsem udělal jako třetí..."
"Použils ženu," s jistotou povídá Serjoža.
"Kdepak, sundal jsem si lyže!"
Velitel se ptá vojáka: "Kolikrát jste seskočil padákem?"
"Jedenkrát."
"Ale ve vašich záznamech máte, že desetkrát!"
"Prosím, devětkrát jsem byl z letadla vyhozen."
Při přestávce taktického cvičení povídá velitel čety:
"Voján Pařák! Přestat lelkovat a sehnat třicet šicích strojů!"
"A na co?"
"Ušijeme na nepřítele velikou boudu!"
Politické školení mužstva:
"Co je vlast, vojín Sekereš?"
"Soudruhu poručíku, to je jako moje matka!"
"Výborně! A teď Čapkovič, jak vy byste definoval vlast?"
"No vlast, to je Sekerešova matka!"
V přijímači dělají nováčci kliky:
"Pane svobodníku, já už nemohu..." stěžuje si jeden vojín.
"Dobrá, zůstaňte dva centimetry nad zemí a odpočiňte si!"
Před odchodem do války říká zasloužilý záložák matce:
"Jdu zabíjet nepřátele!"
"Synku můj," zašeptala matka roztřeseným hlasem, "A co když zabijí oni tebe?"
"Mě," podivil se, "a za co jako?"
Zpráva z nejmenované bitvy:
"Nepřítel zákeřně zaútočil na naše letadla, pokojně shazující bomby na jeho město."
Za třicetileté války setník vede setninu do útoku a řve:
"Vpřed, chrabří vojáci, za krále, za vlast, za korunu!"
"Za kolik?" zastavují vojáci otráveně svůj útok.
Sešli se při jubileu dva od Dukly:
"Tady jsem přišel o ruku."
"A já o nohu."
Poslouchá je třetí: "Jděte do háje, já jsem sem přišel o dva dny později a tím pádem i o všechna vyznamenání!"
Ve škole, po válce se paní učitelka ptá, jak kdo pomáhal a co dělal pro vlast.
Anička: "Já jsem pomáhala v nemocnici a tam mi říkali, že by ze mě mohla být dobrá sestřička."
"To je pěkné Aničko," pochválí ji učitelka.
Prihlásí se Pepa: "Já sem podával náboje do děla..."
"A co vojáci, říkali ti něco?"
"No akorát: "Sehr gut, Hans!""
Major vede svou jednotku na cvičení. Najednou vyplivne vysílačka a jednotka je bez spojení. Major skočí do džípu a přikáže četaři, ať maximální rychlostí jede do štábu cvičení.
Bezpečně tam dojedou a všichni je radostně vítají. Velitel dokonce potřese majorovi rukou. Ten skromně odpoví: "Mně negratulujte, to je zásluha četaře."
Velitel přikývne a obrátí se k četaři: "Majorova žena právě porodila holčičku."
"Vojín Novák!"
"Zde!"
"Máte zde 200 korun za brigádu!"
"Vojín Koukl!"
"Zde!"
"Máte zde 200 korun za brigádu!"
"Vojín Svoboda!"
"Zde!"
"Máte zde 200 korun za brigádu!"
"Vojín Úhrnem!" Ticho... "Vojín Úhrnem!... Tak sakra, kde je ten vojín Úhrnem, má tady 600 korun za brigádu!"
Cvičení v izraelské armádě. Armáda rozdělená na modré a červené. U mostu je velká tabule:
"Tento most je jako vyhozený do povětří."
Červení si nalepují nějaké tabulky na záda a pak se plazí po mostě. Generála modrých to vyděsí a zavolá generálu červených:
"Kohne, to jsi generál? Cožpak neumíš číst? Ten most je jako vyhozený do povětří!"
Kohna to naštve a volá:
"A co ty jsi za generála? Nevidíš, že máme na zádech tabulky 'My jako plaveme'?"
Povídá jeden český voják druhému:
"Stíhačky sice nemáme, ale piloti fasují Red Bull."
Major přijímá nový lidi do svýho štábu. Má ale jeden velkej problém - svoje ohnutý uši.
Majorova otázka na prvního adepta zní:
"Jakou na mě vidíte zvláštnost?"
"No, máte takový zvláštně tvarovaný uši, odpoví nesměle adept."
"A ven!"
Druhý týpek odpoví to samé a letí taky.
Třetí odpovídá:
"Máte kontaktní čočky."
"No, tomu říkám pozorovací talent," rozplývá se major "a jak jste to poznal?"
"No, máte tak debilně ohnutý uši, že by vám na nich brejle nedržely!"
Je to zelené a je to v podzemí. Co je to?
.
.
Vojáci hledají minu.
A je to červené a je to na stromě?
.
.
Vojáci našli minu.
Přijde důstojník do tetovacího salónu a ptá se:
"Prosím vás, mohl byste mi na záda vytetovat tank?"
"Klidně, to není žádnej problém!"
Za dvě minuty tetovač hlásí:
"Hotovo!"
"Cože? To jste to zvládl za tři minuty?"
"To víte že jo, vždyť to byly jenom čtyři písmena!"
V kupé jednoho vlaku jedou: voják, lampasák a matka s dcerou. Vlak vjede do temného tunelu. Ozve se mlasknutí polibku a pak hrozná facka.
Lampasák si myslí: "Voják si užívá a mě za to fackují."
Matka si myslí: "To mám ale slušně vychovanou dceru."
Dcera si myslí: "Kdyby ten voják nebyl takové dřevo, tak si mě nemůže splést s matkou."
Voják si myslí: "Až příště vjedeme do tunelu, tak zase mlasknu a
střelím mu ještě větší."
Jak se poznají slipy záložáka?
.
.
Ve předu mapa vzadu škrkátko.
Dva vojáci rozebírají bombu.
"Co když vybuchne?" strachuje se první.
"Nevadí, mám ještě jednu," uklidní ho druhý.
Dva vysloužilí vojáci sedí u stolu a povídají si o vojně. Jeden říká tomu druhému: "Vzpomínáš na Ferdu?"
"Jasně, ten, co skočil pod tank s kapsama plnýma granátů a zvolal: Za stranu a za lidi!"
"No, ale on volal: zasrané náledí."
Při povstání za druhé světové války bouchají vojáci babce na dveře:
"Kdo tam je?"
"My, partzáni..."
"A kolik vás je?"
"Zweiundzwanzig."
Proč si voják z povolání sedá do kouta, když je zima?
.
.
Protože tam je 90 stupňů.
Jde voják na dovolenou a velitel mu u brány říká: "A Novák, neproveďte žádnou blbost!"
A vojín na to: "Provedu, pane!"
Velitel učí nováčky zacházet se zbraní.
"Vojáci, když míříte musíte vždycky zavřít jedno oko. Víte proč?"
"Kdybych zavřel obě," ozývá se z řady vojín Kraťásek, "prd bych viděl."
Jde chlápek kolem základny a ptá se:
"Vojáku, co hlídáš?"
"Zbraně."
"A to mi řekneš jen tak? Co kdyby jsem byl zlý špión."
Ratatatatatata.
"Kdo by to byl do něho řekl..."
Samopal se skládá ze čtyř částí, jsou to tyto tři - hlaveň a pažba.
"Vojáci, kontrarozvědka nám hlásí, že si neměníte spodní prádlo! Takže po nástupu si je okamžitě vyměníte!... A teď vám řekneme, kdo s kým!"
Přijde voják k odvdou a nechce se mu na vojnu, tak se to rozhodne uhrát na zrakové problémy a povídá odvodní komisi:
"Vidíte toho pavouka na zdi? Tak já ho nevidím..."
Víte, co musí neustále doplňovat humanitární mise USA?
.
.
Přeci munici.
Vojínovi Novákovi zemře otec.
Na štábu se dohadují, jak mu to šetrně říci. Volba padne na přímého nadřízeného.
Ten si celý večer láme hlavu, jak mu zprávu sdělit.
Druhý den ráno si onen nadřízený nechá nastoupit rotu a zavelí: "Každý, kdo má otce, krok vpřed - vojíne Novák, vy vole jeden, kam se cpete?"
Na vojně:
"Jak chcete udělat zbrojní pas, když ani netrefíte zpátky z opušťáku?"
Na vojně z amplionu:
"Na vojně vám nebudeme nic opakovat, opakuji, na vojně vám nebudeme nic opakovat!"
Stojí voják na stráži, jde okolo generál a voják nic. Generál se vrátí a ptá se vojáka: "Neměl jste mně náhodou pozdravit?"
"Jo? A od koho?"
"Vojáku, budete kopat zákop ode mě až k tomu druhému strašákovi na ptáky!"
Velitel pluku k nastoupenému pluku:
"Vojáci, narodil se mi syn. Děkuji Vám!"
"Ej, bačo, pěkný kožich máš. Kde jsi ho vzal?"
"Od partizánů."
"Ej, moc pěkný, dej mi ho."
"Eeeee, sám si zastřel."
Vojín Novák dělá na rotě rajóny a drhne rejžákem horní chodbu. Okolo jde plukovník a Novák ho zapomene pozdravit.
"Vy neumíte zdravit?!" ptá se plukovník. "Je vidět, že vás nikdo nenaučil správnému vojenskému vystupování! Dejte mi ten rejžák, já vás to naučím.
Vy jste plukovník a já voják, běžte na konec chodby a pomalu dojděte ke mě."
Novák odešel na konec chodby, plukovník sebral rejžák a začal drhnout chodbu. Když už byl plukovník celej zapocenej, zželelo se ho Novákovi a tak se rozešel. Když míjel plukovníka, ten zahodil rejžák, postavil se do pozoru a začal salutovat.
Novák se na něho podíval a povídá: "Pokračujte, já si na takový ptákoviny nepotrpím..."
"Pane veliteli, voják Martínek vyskočil bez padáku."
"Už zase?"
Generál se na inspekci u útvaru ptá vojína: "Jste šťastný, že sloužíte v armádě?"
"Ano, pane generále."
"A co budete dělat v civilu?"
"Budu ještě šťastnější..."
Na vojně jsem byl oblíbený. Říkali mi bonzák.
Hraběnka přišla do vojenského lazaretu, který finančně podporuje,
a ptá se jednoho pacienta:
"Jak jste se zranil?"
"Šrapnelem..."
"Och, vybuchl a zasáhl vás?"
"Ne. V noci se připlížil a uštknul mě!"
Generál vysvětluje vojákům nová pravidla hry. Všichni si stoupněte do kolečka. A teď si budeme házet odjištěným granátem.
Jeden voják se zeptá: "Pane generále, co když ten granát někomu vybouchne v ruce?"
Generál v klidu odpoví: "Vypadává ze hry."
Stojí prostitutka na rohu a kolem jde mladý voják.
Prostitutka na něj volá:
"Hele, ty máš na té vojně samou šikanu, nedáš si pro změnu nějakou šukanu?"
"Proč jsi hodil ty papíry do kopřiv?"
"Protože velitel mi řekl, že se jedná o tajné dokumenty, abych je okamžitě spálil."
Velitel: "Vojíne, co byste dělal, kdyby sem spadla atomová bomba?"
Vojín: "Skočil bych si naposledy na pivo."
Vojáci přerovnávali munici. Jde kolem starší muž a povídá: "Vojáci, neházejte tak s tou municí, to znám případ, že vybuchla a dvanáct jich vyletělo do vzduchu."
"No jo, ale to se nám stát nemůže, nás je jenom šest."
Vojáci z povolání se smějí vtipu čtyřikrát.
Poprvé, když ho slyší.
Podruhé, když jim ho někdo vysvětlí.
Potřetí, když ho vyprávějí ostatním.
Počtvrté, když jej pochopí.
Generál kontroluje, jak mají uložené tajné dokumenty.
"V téhle skříni, do ní nepasuje žádný klíč."
"A jak ji tedy otvíráte?"
"Ohnutým hřebíkem!"
"Vojíne, holil jste se?"
"Ano, pane poručíku."
"Tak si příště stoupněte blíž k břitvě."
Jednou za války k tankistům narukoval i pan Novák.
Dlouho si lámal hlavu, jak dostat dovolenou, nemohl na nic přijít. Když tu mu jednou velitel povídá:
"Jó, to byste musel udělat něco vyjímečného. Třeba ukořistit nepřátelský tank.
Další den z rána jsou kasárna vzhůru nohama. Na nádvoří vjíždí nepřátelský tank a z něho vylézá Novák. Zatímco všichni nevěřícně kroutí hlavami nad tím, jak to dokázal. Když se vrátil z dovolené, udělal to celé znovu. Velitel mu vypisuje další dovolenku a ptá se:
"Dostanete třeba měsíc, ale řekněte mi, jak to děláte?"
"To je jednoduchý," usměje se hrdina Novák, "přijedu na frontovou linii a zavolám na nepřátelské jednotky - mládenci, pojďte si měnit tanky - bude dovolená!"
Povídá jeden voják z povolání druhému:
"Já jsem ve svém životě přečetl hodně knih a musím řici, že obě dvě byly absolutně o ničem."
Chytne voják z povolání zlatou rybku a ta mu samozřejmě nabídne, že mu splní tři přání. Tak se zamyslí a řekne první přání: "Už nechci být voják."
Najednou mu odletí lampasy, frčky a stojí tam v civilu.
"Moje druhé přání je, že bych chtěl mít veliký pěkný barák se vším, co k temu patří: bazén auto, šikovnou babu..."
Stalo se.
"No a potom bych chtěl nějaký stálý příjem, nějaké zaměstnání, abych nemusel nic dělat, ale abych bral slušné peníze."
Čáry máry fuk a je z něho zase voják.
Při nástupu říká velitel vojákům:
"Kdo z vás se vyzná v hudbě, ať vystoupí z řady!"
Přihlásili se tři vojáci.
"Půjdete za panem generálem a vynesete mu piáno do osmého patra."
Dva vojáci utíkají z kasáren.
Lezou už přes 99 zeď a jeden povídá:
"To nemá cenu. Radši se vrátíme."
Na ruské atomové ponorce:
"Kdo včera utíral prach na odpalovací desce?"
"Já!"
"Tak si vezměte gumu a vygumujte Anglii z mapy světa."
Říká generál vojínovi:
"Vojíne, jakou mají ráži děla tanky ze SSSR?"
"Nevím."
"No a víte alespoň, jak dlouho trvá je nabít?"
"Ne."
"Jeden týden, pokud v SSSR nějakej maj!"
Víte, jak zaměstnat vojáka z povolání na celej den?
.
.
Dejte mu papír na kterém bude na obou stranách:
"Otočte prosím."
Přijde kapitán k útvaru a chce po vojínovi hlášení o tom, co se během jeho nepřítomnosti událo.
Vojín na to: "Nic, co by bylo, jen kluci zlomili lopatu."
"Jakou lopatu?"
"No, když zakopávali vašeho psa."
"Proboha, proč? Co se mu stalo?"
"No, přejeli ho hasiči."
"Hasiči? Kdy? Co tady dělali?"
"No, jeli hasit muniční sklad."
"A proč jsi mi to neřekl hned?"
"To proto, abyste se nezastřelil jako major."
Znáte výzbroj Vietnamské armády?
KBT - krátká bambusová tyč.
SBT - střední bambusová tyč.
DBT - dlouhá bambusová tyč.
ZDBTPL - zvlášť dlouhá bambusová tyč proti letadlům.
Omylem odvedli nervově zhrouceného na vojnu. Po čase zjitili, že s sebou nosí dvě helmy. Ptali se ho, proč to dělá. Odpověděl:
"Kdyby mi jednu prostřelili, abych měl rezervní."
Velitel roty řve na nastoupenou jednotku: "Vojáci! Úkol musíme splnit, i kdybychom měli pracovat pětadvacet hodin denně! Má někdo nějaké připomínky?"
"Pane majore, vojín Novák, den má prosím jen 24 hodin."
"Správný postřeh, vojíne! Nevadí, vstaneme o hodinu dřív!"
Generál si pozve tři profesionální vojáky ze třech zemí - USA, Ruska a Čech. Přivede je k obrovské mřížované bráně. Úkol byl - překonat překážku.
Američan se rozběhl na mříže a začal šplhat jako opice a po dvaceti metrech slítnul dolů. Rus se proti bráně rozběhl a chtěl jí prorazit svým tělem - ani tento pokus neuspěl. Čech přišel blíž koukl na ostaní a..... otevřel jí.
Velitel na vojně říká nováčkům:
"Když budete mít nějaký problém, obracejte se na mě jako na vlastního otce."
Jeden vojín se přihlásí:
"Tati, půjčíš mi na večer auto?"
Lampasácký synek večer otravuje:
"Tati, chci vidět běžet sloníky."
"Už je večer, sloníci jsou unavení, musí spát."
"Tatí, chci vidět běžet sloníky."
"Neotravuj! Sloníci už spinkají."
"Tatí, sloníky."
"Už mám toho dost! ROTO, CHEMICKÝ POPLACH!"
Povídá výcvikář na vojně novým rekrutům:
"Všichni se mi představte, já si vaše jména zapíšu a snad si vás zapamatuju, abych vám mohl říkat jménem."
Tak teda říkaj: "Benda!"
Výcvikář: "To jsou jména..."
"Vlčoun!"
Výcvikář: "Jak se někdo může tak divně jmenovat...?"
Tak teda skončí a výcvikář povídá:
A teď se vám představím já: "Poručík Šulda, těší mě..."
Kdo u nás používá nejvíce kondomů?
.
.
Armáda - na vojně je to samá guma.
"Vojín Ivanov!"
"Zde!"
"Dvacet kroků vpřed!"
"Jeden, dva, tři, čtyři, pět... Soudruhu majore, dál to nejde, je tu zeď."
"To nevadí, pět stačí. Roto! Na můj povel, pal!"
Potkali se dva vojáci:
"Představ si, včera jsem viděl, jak přejeli kominíka!"
"To je hrozný, už ani na střeše si člověk není jistej."
Za komančů se takhle baví dva vojáci z povolání:
"Velké mořské ryby se živí sardinkami."
"Fakt? A čím si otvírají plechovky?"
Pepa se vytahoval před kamarádem, že jeho sestra se přestrojila za chlapa a šla do armády. Kamarád se diví:
"Hele, ale to se s nima musí i sprchovat, převlíkat a všechno, ne?"
"No, to jo."
"A to na to jako nepřijdou?"
"Přijdou... ale myslíš, že to někdo řekne?"
"Voják Ivanov, budete kopat zákop od plota až do oběda!"
Pointa spočívá v tom, že se ze spojení "od plota až do oběda" v Rusku stalo klišé pro nekonečnou nesmyslnou práci.
"Vojáci, zdalipak víte, o čem je nejdůležitější se přesvědčit dříve, než začnete čistit pušku?" ptá se velitel mladých vojáků.
"Prosím, přesvědčit se, zdali je puška moje."
Kapitán si dá po půl roce nastoupit posádku:
"Výměna ponožek!"
"HURÁ!"
"Diktujem: Novotný s Otavou; Březina s Hlavatým..."
Za císaře pána u odvodu mladík vrazil do stolu u kterého seděla odvodní komise.
"Neschopen, je slepý."
Mladík se nehýbal.
Lékař: "Mimoto je i hluchý."
Mladík stál jako sloup, ale konečně ze sebe vypravil:
"Já chci být vojákem! Chci sloužit císaři pánu!"
Lékař: "Navždy neschopen, protože je ke všemu také blbý!"
"Soudruhu poručíku, co by jste dělal, kdyby nebyla armáda?"
"Byl by jsem požárníkem."
"A kdyby nebyli požárníci..."
"Tak by jsem byl policistou..."
"A kdyby nebyla ani policie?"
"To je jedno, i tak by jsem nic nedělal..."
Jednotka ruských vojaků letí do Čečenska a velitel je motivuje:
"Chlapi, za každou čečenskou hlavu dostanete flašku vodky!"
Letadlo přistane, otevřou se dveře, vojáci se rozprchnou. Za několik minut se vrací a každý vleče několik hlav. Velitel je celý bledý a spocený:
"Kurva chlapi, to bylo jen mezipřistání v Kyjevě!"
Nechá si velitel nastoupit nováčky. Ti celí vyplašení čekají, co se bude dít.
"Já sem major Zelenka a teď se mi budete představovat vy."
Ukáže na prvního v řadě.
"Já jsem, prosím, Poláček."
"Hm, další."
"Mé jméno je Novák."
"Další!"
"Já se jmenuju Volivka."
"Cože? Volivka?"
"U nás na vesnici jsme měli taky jednoho Volivku a víš, jak jsme mu říkali, vojíne?"
"Nevím, majore. Volivka, Volivka, ty jsi ale polívka. Cha cha cha."
"U nás na vesnici byl taky jeden Zelenka a víte, jak jsme mu říkali, majore?"
"Zelenka, Zelenka, ty jsi ale čůrák!"
Jeden armádní pilot povídá druhému:
"Řekni parašutistům, aby přestali vyskakovat. Ještě jsme nevzlétli!"
"Je tu tak liduprázdně..."
"Nebojte se, vojíne, a hoďte další granát."
Češi válčí se Slováky.
Jeden Čech to nevydrží a povídá:
"Hoši, já se radši vzdám. Jak se slovensky řekne mír?"
Ostatní mu odpoví, že "mier".
Tak teda tenhle Čech vyběhne ze zákopu a řve:
"Mier, mier!"
A ze slovenskýho zákopu se ozve: "Keď mierim len chvilku postoj!"
"Dědečku, byl jsi za války partizánem?"
"Nein!"
Syn píše domů z vojny:
"Mami, dostal jsem AIDS."
Máma odepisuje:
"Synku, sice nevím, co je to za vyznamenání, ale celá dědina ti ho přeje."
"Tak co pane poručík, co dělat s tím zastřeleným?"
"Pošlete mu domů fakturu za náboje!"
Matka píše svému synovi na vojnu:
"Milý Karle, moc na tebe vzpomínáme. Ale tvůj dopis, ve kterém píšeš o uzené a rum, se asi ztratil na poště..."
Pane majore, co je to kamzík?
"Taková blbá ryba!"
"Ale tady píšou, že skáče po skalách"
"No, vidíte, jak je ta ryba blbá..."
Jdou dva vojáci a jeden se ptá druhého:
"Máš pivo?"
A ten odpoví: "Ne!"
"Vojáci! Samopal se skládá ze čtyřech částí, a to jsou tyto tři: hlaveň a pažba."
Mila Mama,
pisem pomaly z kasarni, lebo viem, ze nevies rychlo citat. Posli mi buchty a 100 korun.
Tvoj syn."
.
.
"Mily syn, buchty ti neposielam, lebo trubu mame na vojne a desat korun sa pise s jednou nulou.
Tvoja mama."
Rozčiluje se velitel roty na velitele čety:
"Poručíku, proč ze mě pořád děláte vola? Není to zbytečná práce?"
Na vojenské katedře počítají kosínus fí úhlu výstřelu. Vyjde jim 1,7. Jeden major ví, že nabývá hodnot pouze od -1 do 1, proto se přihlásí:
"Není to nějak moc?"
Přednášející starý plukovník vyštěkne:
"Za velké říjnové revoluce jsme stříleli z děl, co měla kosínus fí až mínus 3 a ta děla to vydržela!"
Vojenská rota přijde do kostela ke zpovědi.
První voják jde do zpovědnice a povídá:
"Zhřešil jsem, měl jsem sex s mravencem."
Otec si řekne divný to človek, no budiž "deset krát otčenáš a je po hříchu."
Druhý voják stejná situace. Otec si řika divná to rota nu co "deset krát otčenáš a je po hřichu."
Třetí voják stejná situace a to už otce dopálí, vyběhne ze zpovědnice a povídá: "Všichni, kdo měli sex s mravencem vpravo, ostatní vlevo."
Celá rota se přesune vpravo jen jeden voják zůstane vlevo.
Otec na něj: "A co vy vojáku?"
"Já jsem prosím Mravenec."
Velitel útvaru se ptá:
"Co uděláme pro to, aby nám nepřítel neviděl tank?"
Přihlásí se jeden z přítomných vojínů a odpovídá:
"Posereme tank a nepřítel uvidí hovno."
Armáda se dělí na tři části:
Útočníci - ty pořád utíkaj!
Bojovníci - ty se pořád bojej!
Válečníci - ty se pořád válej!
Povídá vojín-zelenáč na vojně majorovi:
"Soudruhu, majore, chlapi na pokoji se mi smějou, že si neumim dát spodky na správnou stranu. Prosim vás, jak se ty spodky dávaj?"
Major odpoví: "Prvních pár dní je to jedno a pak tím hnědým dozadu."
Parašutista při volném pádu:
"Pane kapitáne, nemůžu otevřít padák!"
Kapitán zakřičí z letadla:
"Nic se nebojte, vždyť je to jen cvičení!"
Odvážný vojín
Při teoretickém cvičení ve vojenské strategii se ptá seržant vojína Nováka:
"Vojíne, co byste udělal, kdybyste viděl, jak se k vám řítí přes bitevní pole sto nepřátelských vojáků?"
"Postřílel bych je svým samopalem."
"A kdyby se na vás z levého křídla vyřítilo tři sta nepřátelských vojáků?"
"Postřílel bych je svým samopalem."
"Dobře, a když na vás z pravého křídla poběží pět set nepřátel?"
"Postřílím je svým samopalem."
"Nováku, odpovězte mi na jednu drobnost. Kde vezmete všechnu tu munici?"
"Tam, kde vy berete všechny ty nepřátelské vojáky."
V baru propil ruský voják všechny peníze a tak prodal i svého kalašnikova. Druhý den celý rota jde na střelby, tak šel za kamarády a řekl jim, co se mu stalo. Oni mu poradili, aby se tvářil, že má samopal a aby jakože střílel.
Přišli na cvičák a on začal běhat po cvičišti ratatatataaaa, když tu náhle vidí dva vojáky ukryté v křoví, zamíři na něh a začne ratatatataa.
Podívá se na ně a ptá se:
"Jak to, že nepadáte, vždyť jsem vás zastřelil?"
Oni na to:
"Nevidíš, že sedíme v tanku?"
Na vojně ráno:
"Vojáku, co jste dělal večer?"
"Měl jsem vychzku, byl jsem na pivu."
"A vy jste dělal co?"
"Já jsem onanoval."
"Vojáku, vy jste jak trávil večer?"
"Miloval jsem se s bandaskou."
"A vojáku vy?"
"Já jsem voják Bandaska."
Sedí voják na pařezu a cucá patronu.
Najednou patrona bouchne a roztrhne mu pusu od ucha k uchu.
Přijde druhý voják a říká:
"Ty blbče, ty se tomu směješ, ale mohlo tě to zabit!"
Kdysi dávno za války s Turkem:
Vojáci se opírají o zbraně a dívají se na dav blížícího se tureckého vojska.
"Fíha, ale jich je!"
"No, chlapci, kam je všechny pochováme?!"
Kolona tanků projíždí vesnicí a velitel zastaví u shrbeného stařečka na kraji cesty:
"Dědečku, nemohl byste nám donést džbánek vody?"
"Velice rád, vojáčku, ale musíte popojet s tím tankem, zastavili jste mi na noze..."
"Vojíne, co uděláte, když vás střelí do nohy?"
"Co bych dělal? Šlehnu sebou jako špalek."
Přijde voják z povolání do knihovny.
Překvapená knihovnice se ptá: "Copak, venku prší?
Na nástupu:
"Vojsko. Jsem váš nový velitel. Podplukovník Kotek. Pro koktavé - Čenda!"
Povídají si takhle za komančů dva vojáci z povolání:
"Včera jsem si koupil nové vydání Shakespeara."
"On už zase píše?"
Co je to vojna?
.
.
Zvláštní forma onanie, kdy kokot honí člověka.
Podplukovník před nastoupenou rotou:
"Vojáci! Jsem váš nový velitel, podplukovník Kotek... pro koktavé Josef!"
Velitel před nastoupenou jednotkou:
"Vojáci! Pamatujte si, že ve vzduchu není jenom dusík a kyslík, ale i vzácné plyny, jako heligon, aragon, paragon a další!"
Vojáci se samozřejmě dají do smíchu.
Velitel se rozzuří a zařve: "Soudruzi, já to vědět nemusím, já nejsem meteorolog, já jsem chemik!"
Běží takhle voják přes minové pole, kulky kolem sviští vzduchem a tak skočí do zákopu a tam už leží chlap s roztrhaným břichem a střeva má ven. A tak mu říká:
"Ježiš, co se ti stalo, nebolí tě to?"
A on na to: "Ne, jenom když se směju!"
Velitel roty říká vojínům: "Zítra jdeme do divadla na Figarovu svatbu. Přijďte vzorně upraveni."
Druhého dne se sejdou před divadlem a všichni jsou vzorně oblečeni a v rukou drží malý dárek.
Velitel se jich zeptá: "Proč jste přinesli ty dárky?"
A vojáci odpoví: "Jdeme přece na svatbu, ne?"
"To není opravdová svatba," praví velitel. "To je divadelní hra."
Za chvíli šeptá jeden vojín druhému: "Teď se machří, ale když jsme šli minule na Labutí jezero, nesl největší pytel s chlebem."
"Vojáci, teď se budete plazit po rovné zemi!" velí nastoupené jednotce kapitán.
"Země je kulatá!" ozve se z jednotky.
"Kdo to řekl?"
"Koperník." odpovídá hlas.
"Koperník, pět kroků dopředu!"
Baví se dva vojáci z povolání:
"Můj syn hraje už pět let na klavír..."
"Cože? A nebolí ho ruce?"
Voják z povolání vyndá zápalky z krabičky a zapaluje je samozřejmě opačnou stranou. Přitom je odhazuje a říká si: "špatná, špatná, špatná"... až jedna mu chytne. Sfoukne ji a odloží se slovy: "Ta je dobrá, tu si nechám."
Voják dostal na cvičení rozkaz obsadit nádraží za nepřátelskými liniemi. Za hodinu se vrátí a hlásí:
"Rozkaz splněn. Nádraží učiněno nepoužitelným."
"Výborně," chválí ho velitel, "a jak jste to dokázal?"
"No, zabavil jsem jim všechny jízdenky!"
Vojín na vojně prohrabuje kufr, který mu poslala máma a mumlá si:
"Máma píše, že moje žena je v tom a já ji nikde nenašel."
"Miláčku a nezapomeneš na mě na té vojně?"
"Nezapomenu, udělal jsem si na něm uzel."
"Dědo, vyprávěj mi své zážitky z války!"
"Chlapče, to byla opravdu strašná hrůza. Nechce se mi skoro o tom mluvit. Ráno jsme tam byli já a moje četa, které jsem velel a asi stovka partyzánů. Celý den se střílelo a střílelo a večer jsme byli naživu jen já a moje četa. Druhý den přišli noví partyzáni, zase se celý den střílelo a střílelo a zase jsme večer byli naživu jen já a moje četa. A tak to bylo celou válku." "Dědečku, vy jste ale byli hrdinové! A co to bylo za četu, které jsi velel?"
"Popravčí!"
Šestnáctka přijde domů a že je v jiným stavu. Máma začne dělat dusno, až z ní vypáčí, že je to s nějakým vojákem. Matka, žena činu, vezme dceru, dotáhne ji do kasáren, nechá si nastoupit všechny kluky a táhne holku před nima, aby ukázala na otce. Holka chodí a jen si mumlá: "Tenhle to nebyl, tenhle asi taky ne, tenhle ne, tenhle ne. Hele, mami, když tě řízne cirgulárka, řekni mi, kterej zub to udělal."